Vesmírné smetí

4. listopadu 20114. listopadu 2011

Ve vesmíru jsou statisíce drobných úlomků. Jedná se zbytky třetích stupňů raketových nosičů, nebo vysloužilé družice. Jejich hybnost je obrovská, proto mohou poškodit plášť ISS. Objekty větší než jeden centimetr dokáží zachytit radary USAF. Na základě jejich varování se pak vydávají pokyny pro manévrování ISS nebo vydávají doporučení neprovádět EVA. Mezi různými úlomky na orbitě je také asi 44 vysloužilých plutoniových termoelektrických generátorů.

Phoenix na Marsu potvrdil vodu

7. června 20115. listopadu 2011

Sonda Phoenix, která úspěšně přistála v těsné blízkosti polární čepičky Marsu, potvrdila výskyt vody v regolitu. Pomocí rypadla nabrala jeho vzorek a umístila ho do pícky. Po jeho zahřátí senzory potvrdily vodní páru. Jedná se o první přesvědčivý důkaz o přítomnosti vody na Marsu. Donedávna nebylo jasné, jestli se na Marsu vyskytuje voda, nebo metan. Meteorologická stanice sondy zachytila laserem také sněhové vločky, které stačily vysublimovat ještě před tím, než dopadly na povrch.

Raketoplán Atlantis dosloužil

3. června 20112. srpna 2011

Po záchranné misi, o které každý doufal, že se nebude konat, později změněné na misi řádnou, o které každý naopak doufal, že se uskuteční, byl již podruhé ze služby vyřazen raketoplán Atlantis. Ten byl úředně odepsán již dříve a měl sloužit jen jako záloha. Nakonec si NASA uvědomil, že mise se čtyřmi astronauty na palubě (které by z ISS postupně svážely lodě Sojuz startující místo s tříčlennou pouze z dvoučlennou posádkou) přeci jen vyplatí a přesvědčil o tom i kongres. Našly se tak peníze už v tak dost napjatém rozpočtu NASA už v tak dost zadlužené zemi a mohlo se letět.

Raketoplán Endeavour přistál naposledy

3. června 20112. srpna 2011

Endeavour, postavený částečně z dílů, které zbyly po Discovery a Atlantis, přistál po misi STS-134 naposledy na Kennedyho vesmírném středisku. Z této vesmírné lodi se vydali hned tři členi posádky najednou na vesmírný výstup. Endeavour byl také jednou u stanice Mir, letěl třikrát s laboratoří Spacelab a vyvezl moduly Unity a Kibo k ISS.

Raketoplán Discovery míří do muzea

3. června 20112. srpna 2011

Služebně nejstarší raketoplán po své poslední misi STS-133 míří do DC. Vynesl Hubblův vesmírný dalekohled, německou sondu Ulysses k Jupiteru a dvakrát zamířil i ke stanici Mir. Zpočátku vynášel hlavně komunikační satelity, poté vědecká zařízení a ke konci služby hlavně části ISS. A byl to právě Discovery, který byl málem zničen rozhodnutím startovat z Vandenberg Air Force Base, aby mohl vynášet špionážní družice na polární dráhu.

Moon Mater

31. prosince 201031. prosince 2010

Moon MaterStudio Pixar vytvořilo moc pěkný čtyřminutový příběh. Odehrává se ve vesmíru a v hlavní roli astroauta hraje odtahový vůz Burák. Sice kvůli dialogu proběhne zážeh SSME o 4 sekundy dříve, než je obvyklé a auto v návratové konfiguraci je schopné vystřelit padák i z vody, ale ve srovnání s vtipností scény to je jen nepatrný detail. Navíc jsou v příběhu vtipné scény určené jen pro techniky znalé diváky. Například impuls pro zvýšení dráhy k měsíci se provede až po odhození nádrže ET a je tak uskutečněn jen z paliva, které zbylo v potrubí. A jedno astroauto nezvládne manévr vstupu do atmosféry, když během jeho provádění naopak zrychluje, načež si málem spálí kapotu. Naprosto kouzelně je ztvárněn raketoplán, takže vzlet ze silnice bez nádrže ET a fakt, že raketoplán letu na oběžnou dráhu měsíce není schopen, není problém přehlédnout.

Raketoplán Atlantis byl vyřazen

18. června 201018. června 2010

Po dvaceti pěti letech služby a třiceti dvou misích byl ze služby vyřazen raketoplán Atlantis. Je pojmenovaný po první americké oceánografické lodi. Ve flotile raketoplánů byl čtvrtý postavený a druhý služebně nejmladší. Jeho první let do vesmíru se uskutečnil 3. října 1985, kdy vynášel družici ministerstva obrany Spojených států. Celkově letěl na oběžnou dráhu s nákladem Pentagonu pět krát. Během své pětadvacetileté služby vypustil sondy Magellan k Venuši a Galileo k Jupiteru, vynesl Comptonovu gama observatoř, letěl 7 krát ke stanici Mir a 11 krát k ISS. Před rokem se vydal k páté servisní misi Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Raketové nosiče Ares

27. března 200929. prosince 2009

porovnání nosičůPro stavbu a dopravování posádky na ISS a pro servisní mise k HST se využívá Space Shuttle. Jeho provoz je však nesmírně nákladný, ač mělo jeho používání rozpočtovým výdajům NASA ulevit. Za znovupoužitelnost se platí velkou složitostí. A rozebrání, oprava, opětné sestavení a vydržování podpůrných zařízení pro něco tak složitého stojí daleko víc, než sestrojení jednoduššího prostředku na jedno použití. Proto se NASA opět vrací k raketám a na raketoplán, největší technický zázrak, hodlá zanevřít. Nosiče Ares mají být to nejlepší z nosičů Space Shuttle a Saturn. Rakety Ares přinesou možnost dopravit na nízkou oběžnou dráhu 130 tun oproti 24,4 tuny, které poskytuje Space Shuttle. I objem bude větší. Ares poskytne přepravní prostor o délce 16 metrů a průměru 10 metrů, Space Shuttle poskytuje délku 18 metrů a průměr 4,5 metru.

Mars Rovers Near Five Years of Science and Discovery

23. ledna 200915. května 2009

None of the engineers who worked on Mars Exploration Rovers predicted both of them will be operating in 2009 – twenty times longer than the prime mission plan. The rovers have made discoveries about wet and sand storming climate on Mars. They relayed high quality images, driven over 21 kilometers, climbed a mountain, descended into craters and surveyed sandstorms.

Kosmoschůzka

Každou poslední středu v měsíci (mimo červenec a srpen) probíhá od 18:00 do 21:00 na Pra­ze 7 v sa­lón­ku restaurace Pospíšil U Výs­ta­viš­tě 9 Kosmoschůzka. Ak­tuální informace na stránkách Kos­mo klubu.

III. Podzimní seminář Kosmo Klubu

9. října 2010 se uskutečnil v pořadí již třetí Podzimní seminář Kosmo Klubu a to v prostorách známého pražského baru. Na programu, který byl oficiálně zahájen ve 12:30 byla celá řada aktuálních témat z oblasti kosmonautiky a výzkumu vesmíru. Akce byla dostupná široké veřejnosti a to zcela bezplatně.

KosmoPlocha

Pokud používáte Windows 7, mů­žete si nastavit dynamicky měnící se pozadí plochy s tématem kos­monautiky.

Kosmo Countdown gadget

Gadget na plochu, který odpo­čítává k nejbližšímu startu rakety či raketoplánu přenášeného v pří­mém přenosu.

ISS Track gadget

Jednoduchý gadget zobrazuje aktuální rychlost, výšku nad povr­chem a polohu ISS na mapě v Merkatorově projekci.

Čas na Marsu

Gadget ukazuje místní čas od­vozený od délky marsovského středního slunečního dne pro vyb­raná místa a pro sondy, které na Marsu pracují nebo pracovaly.

Česká republika se stala 18. členským státem ESA

Odevzdáním podepsané dohody o přístupu České republiky do Ev­ropské kosmické agentury se dnem 12. listopadu 2008 stává Česká republika osmnáctým člen­ským státem tohoto významného kosmického společenství.

Raketové základny a radary

Místa současných i bývalých vo­jenských raketových startovacích ramp, plošin a sil. Nechybí také místa, kde se nacházejí radary ur­čené ke zjištění dráhy letu odpále­ných raket.